Po nákupu našeho cestovního miláčka Volkswagen T4 jsme se vydali na první delší výlet. Vyráželi jsme v pátek večer směr Jižní Morava. Z předloňska jsme už dopředu měli vytipované krásné místo na spaní. Bohužel při příjezdu jsme zjistili, že se očividně naše krásné místo s luxusním výhledem pod Dívčími hrady asi líbilo víc lidem. Všude kolem se objevily cedule zákaz vjezdu. Fajn, co s tím – je asi půl jedné ráno a ve tmě hledat absolutně nepřipravení je fakt punk :D Beru do ruky mobil, otevírám mapu a snažím se něco najít. K tomu poslouchám hlášky mého muže, který tuhle část výletování totálně nesnáší :D Nakonec na mapě najdu krásné místo u pole s výhledem na Děvín. (označení v mapě níže). Není to úplně luxus, ale spaní tam nakonec bylo moc fajn :-) Zaparkujeme a začneme rozkládat sedačky na spaní. V tom se probudí Mateo a na první pohled má spoustu energie, což mě vzhledem k hodině děsí :-D No nic, spaní připravené, dítě akční. My ležíme a on přes nás a po nás ještě asi hodinu leze, chodí a něco nám vykládá.
Vstáváme asi 7 ráno (na Matea nezvykle brzo), ohříváme si snídani. Na první den se snažím mít jídlo s sebou. Většinou máme nějakou ovesnou nebo chia kaši, kterou si ráno vyndáme z ledničky a ohřejme. Stejně tak na první ráno s sebou máme v termosce horkou vodu na ranní čaj. Snažíme se, aby to první ráno bylo co nejsnazší. Po snídani se shodneme na tom, že oba po pár hodinách spánku nutně potřebujeme kávu. Cíl máme co se týče kávy jasný – nejlepší kávu dělají v Mikulově v kavárně „Bistro KUK“. Na místě si dáme kafe a bereme s sebou i kousek domácí pizzy a polévku. Polévku si necháme na odpoledne, bude stačit ji jen ohřát. Po vypití kávy jdeme pro psy do auta a jdeme se projít na zříceninu Kozího hrádku. Fouká a není úplně nejlepší počasí. Celý víkend bylo kolem 8 stupňů a sem tam pršelo. Po Kozím hrádku se přesouváme k Mikulovskému Amfiteátru, kde je příjemné dětské hřiště. Tam s Mateem úspěšně mrzneme dalších 20 minut, než si vyhraje. Nakonec se jdeme ohřát do auta a dát si na zahřátí čaj a polévku. Jako další místo, které jsme chtěli vidět byl bývalý lom Turold. Pešky je tou kousek od hřiště. Pro děti je tam krásná naučná stezka. Pokud se dostane i nahoru (jako my), tak budete mít i krásný výhled na Mikulov a jsou tam nádherná místa pro rozdělání ohně.
Jako náš další odpolední cíl bylo vrátit se zpět do Pavlova a koupit si v naší oblíbené vinárně Galerie Vín Venuše víno na večer. Víno máme, ale mimo sezonu nevedou sýr ani paštiky. Sakra. Vydáváme se teda na tour de Pavlov za účelem ulovení sýra k vínu. Když se nám to podaří, tak se Mateovým hlemýždím tempem vydáváme směr Dívčí hrady. Kopec mi s dítětem na břichu a přijde daleko náročnější než před pár lety :-D Alespoň mi přestala být zima. Oba s mužem máme Dívčí hrady moc rádi, takže jsme tam strávili dost času. Z vrchu je i nádherný výhled na okolní krajinu. Díky tomu jsme si vyhlídly další místo na spaní mezi vinicemi.
Když jsme se vrátili k autu, tak mě napadlo, že jsem nedávno na facebooku viděla fotku krásných mandloňových sadů. Jste stejně v šoku jako my? Ano na jižní Moravě opravdu rostou mandloně, ze kterých jsou mandle. Jedinou indicií, kterou jsme k hledání měli, bylo že sad je u Hustopeče. Zpětně netuším, proč jsem víc negooglila. Místo se nám podaří najít až díky mého úžasnému muži, který i z fotografie dokáže poznat, odkud cca mohla být focená. Navíc jsme zjistili, že k mandloňovému sadu vede krásná stezka a nahoře je vyhlídka. Pohled na sad byl opravdu nádherný. Každopádně cestou dolů, je nám pro změnu zima a Mateovi navíc mrznou ruce (zapomněli jsme v autě rukavice). Krásné roztomilé růžové rukavice s jednorožcem po ségře, protože nové prstové rukavice se v dubnu shání dost blbě. :-D V autě už přejíždíme na cílovou destinaci pro spaní mezi vinicemi. Večeři nevaříme, jen si otevřeme víno, nakrájíme bezlepkový chléb, rozkrájíme sýry a užíváme si společný čas. Mateo asi v 10 večer odpadne a nám vznikne další nerušený čas na povídání a pití vína :-)
Další den ráno už tak brzo nevstáváme. Mateo se probudí asi v 8:30 a já se moc těším na sluníčko a teplejší počasí, které telefon sliboval včera večer. Nic z toho se nekoná. Venku je sice vyšší teplota, ale taky víc fouká. Po snídani se zmůžeme akorát na hodinou procházku mezi vinicemi. Po procházce na kávu v Mikulově a pro polívku na cestu a zpět domů :-) Neradi přijíždíme až v neděli večer. Vyhovuje nám přijet po obědě, aby byl čas v klidu vybalit a ještě si užít pohodový večer.
